Předchozí   Další   Dolů   Obsah 

F) Třídy article, report, book a slides

\maketitle je příkaz pro vytvoření titulní stránky - tam je název, autor atd.. V případě volby notitlepage v \documentclass (implicitní pro třídu article) je tato "strana" umístěna v dokumentu v horní části stránky na níž pak normálně pokračuje další text a pro tuto stránku je použit styl plain (\thispagestyle{plain}). V případě volby titlepage v \documentclass (implicitní pro book, report a slides) je titulní strana vytvořena jako samostatná. Samostatná titulní strana má styl empty. V případě stylu book se titulní strana započítává do stránkování (do čítače stránek). V ostatních stylech číslování začíná bezprostředně za samostatnou titulní stranou nebo až za stránkou s abstraktem, pokud je tento na další samostatné straně (to nastává v případě volby titlepage). Samostatnou titulní stranu můžeme vytvořit přímo i uvedením následujícího prostředí: \begin{titlepage} nějaký text \end{titlepage}. Číslování pak začíná až za touto stranou. Na titulní straně se umístí texty předepsané předtím (nejlépe v preambuli) příkazy \title{}, \author{}, \date{}. Pokud se \date nepoužije, dá se tam \today, pokud se použije, ale s prázdným argumentem, datum (ani příslušný řádek) se neuvede. Uvnitř argumentu příkazů \title, \author a \date se dá u tříd book, article a report použít příkaz \footnote{}, který na titulní stranu umístí v místě svého uvedení značku a text k této značce umístí na této stránce pod čarou - na rozdíl od uvedení footnote v běžném textu se tyto poznámky pod čarou nečíslují, nybrž označují nějakými standartními znaky. V případě volby titlepage se abstrakt specifikovaný v prostředí abstract umístí na další samostatné stránce (prostředí abstract není dosažitelné ve stylu book a slides) - číslování začíná až za stránkou s abstraktem.

Oddílové příkazy dostupné ve třídách book, article a report:
\titulek[případně_odlišný_nadpis_v_obsahu_a_záhlaví]{nadpis} nebo \titulek*{nadpis}

Tyto příkazy zajistí umístění vhodné mezery a nadpisu nad oddílem a zajistí navíc vhodné číslování objektu uvnitř oddílu a v obsahu atd.. obecné označení titulek má tyto možné konkrétní podoby:

\part \section \subsubsection \subparagraph \chapter \subsection \paragraph

(ve třídě article není \chapter definováno) parametr nadpis je název oddílu, tvar bez hvězdičky produkuje číslované záhlaví a umožňuje předepsat jiný název v obsahu, tvar s hvězdičkou potlačuje číslování záhlaví oddílu a zamezí uvedení v obsahu. Přesněji řečeno tvar s hvězdičkou pouze vygeneruje vhodně odsazený nadpis vhodným písmem a zajistí zamezení nevhodnému zlomu stránky, kdy by pod nadpisem nebyly alespoň dva řádky. LaTeX však nevygeneruje novou sekci - nezmění hodnotu čítače sekcí; pokud nám toto nevyhovuje, můžeme hodnotu čítače ovlivnit ručně pomocí příkazu \setcounter{název_čítače}{číslo} nebo \addtocounter{název_čítače}{číslo} (např. \addtocounter{chapter}{-1} a analogicky pro ostatní typy oddílů).

Tvar s hvězdičkou umožňuje ručně očíslovat sekci. V tomto případě je však velmi vhodné spravit ručně hodnotu čítače sekcí (těsně! před začátkem hvězdičkované sekce) - např. aby byly správně číslovány odkazy. Polohu celého názvu sekce můžeme lehce ovlivnit vnořením do vhodného prostředí - např. \begin{center} \section* Úvod \end{center}.

V případě stylu book (na rozdíl od article a report) je pro stránky následující po titulní straně implicitně zvolen typ stran headings, přičemž se ho headeru dává číslo strany a označení oddílu (pokud není hvězdičkový).

Obsah se vytváří příkazem \tableofcontents (je dokončen až po druhém překladu). Vytvoří se v místě uvedení tohoto příkazu. Někdy se mohou v průběhu práce při překladu objevovat trochu zmatené chybové hlášky týkající se vytváření obsahu - někdy pomůže vymazání pomocného souboru s příponou .toc (který sloužíf pro vytvoření obsahu) a potíže zmizí (je to tehdy, když jsme v průběhu práce způsobili vytvoření "chybného" souboru s příponou .toc v důsledku chyby v našem zdrojovém souboru a ten nám pak překáží i v čase, kdy už jsme chybu napravili)

Příkaz \tableofcontents však sám o sobě nezařadí do obsahu nečíslované titulky. Pokud chceme i tyto do obsahu zařadit, musíme si pomoci příkazem, který přidá do obsahu předepsanou položku: \addcontentsline.

Ten má tři povinné položky:
1. přípona obsahového souboru (toc - pro obsah, lot - pro seznam tabulek, lof - pro seznam obrázků),
2. úroveň položky,
3. text položky. Například:
Nejlépe je uvést \addcontentsline hned za deklarací sekce.

Příklad:

    \section*{Úvod}
    \addcontentsline{toc}{section}{Úvod} 
(pro obsah se totiž obvykle používá pomocný soubor s příponou toc)

Pro umístění textu do obsahu, který vůbec není specifikován v oddílovém příkazu, slouží příkaz \addcontents{toc}{nějaký text}. Text se objeví v místě určeném podle polohy v dokumentu.

Další ovlivnění tvaru obsahu dosáhneme nastavením vhodných hodnot čítačů secnumdepth a tocdepth v preambuli (pomocí příkazu \setcounter - např. \setcounter{secnumdepth}{2}). Čítač secnumdepth říká, které úrovně "sekcí" budou v obsahu ještě číslovány. Čítač tocdepth říká, které úrovně "sekcí" se v obsahu ještě vůbec objeví. Přitom úrovně jsou definovány takto:

section: 1, subsection: 2, atd. - ve všech třídách
part: 0 - ve třídě article
chapter: 0, part: -1 - ve třídách book a report
Např. \setcounter{secnumdepth}{2} způsobí, že subsubsekce už nebudou v obsahu číslovány.

Pro vytvoření seznamu tabulek slouží příkaz \listoftables. Pro vytvoření seznamu obrázků slouží příkaz \listoffigures.

Příkazy \frontmatter, \mainmatter a \backmatter jsou určeny pro naše sdělení LaTeXu o tom, kde začíná úvodní část knihy, kde hlavní a kde závěrečná. LaTeX pak může podle toho zvolit např. různé typy čísel stránek. Tyto příkazy jsou dostupné jen ve třídě book.

\appendix - tento příkaz říká LaTeXu, že následující části jsou už jenom dodatky - LaTeX podle toho změní styl titulku těchto částí.

Třída slides:

Ve třídě slides neplatí a nebo nemá smysl používat některé příkazy a prostředí, které zde nedávají smysl (např. prostředí figure a table). Ve třídě slides je předefinována velikost písma (takže normalsize odpovídá zhruba LARGE) a parindent nejde předepsat. Také se nemá měnit textwidth a textheight. Konkrétní slide nebo jeho overlay se vytváří vytvořením prostředí \slide nebo \overlay. Toto prostředí jednoduše zařizuje v podstatě jen vhodné číslování slidu nebo jeho overlaye a varuje nás, pokud se slide nebo overlay nevejde na jednu stránku. Nemá smysl v něm přikazovat přechod na novou stránku.

Dále je zde k dispozici prostředí note (\begin{note} \end{note}), pomocí něhož si můžeme vytvořit poznámky ke slidu - chová se vlastně stejně jako prostředí overlay, pouze číslování má trochu jiný styl.

Pokud se text uvede mimo tato prostředí, jeho stránky se nečíslují, funguje dělení stránek (lze používat \pagebreak a \newpage)- LaTeX nic neříká o tom, že nějaká stránka takovéhoto textu přetekla - toto zde neexistuje.

Ještě je zde užitečný příkaz \onlyslides, který nařizuje tisk jen některých slidů (a jeho overlayů). Tento příkaz se umisťuje do preambule a funguje např. toto: \onlyslides{10-13} - tisk slidů 10 až 13 (a jejich overlayů) nebo toto: \onlyslides{12,14-16,20} - význam je jasný. Argument příkazu \onlyslides může obsahovat neexistující slidy - výsledek je takový, jako by tyto v argumentu příkazu uvedeny nebyly.

Analogicky se dá používat příkaz \onlynotes. Platí, že pokud je uveden právě jen příkaz \onlyslides, pak se poznámky vůbec nevytvářejí a podobně pokud je uveden právě jen příkaz \onlynotes, pak se slidy (a jejich overlaye) vůbec nevytvářejí.

Text uvedený mimo prostředí slide, overlay a note se překládá vždy.

S použitím balíku color (je potřeba dvi převést na postscript) lze snadno vytvářet i (složitě) barevné slidy. Zde je příklad.

    \documentclass{slides}
    \usepackage{graphics} % viz Grafika
    \usepackage{color}
    \onlyslides{1} % Tento příkaz (nebo třeba i \onlyslides{1-100})způsobí tisk 
                   % pouze slidu. Tisk i poznámek dosáhneme zakomentováním tohoto 
                   % řádku
    \fboxsep 7mm
    \definecolor{lightyellow}{rgb}{1,1,0.7} % definujeme si světlejší žlutou.
    \begin{document}
    \pagecolor{lightyellow}
    \begin{slide}
    % Vytvoříme barevný rámeček po okraji stránky tou fintou, že do barevné 
    % stránky umístíme bílý box a až do něj vlastní text (v budoucnosti to snad
    % půjde s balíkem color šikovněji - viz. další řádky).
    % Avšak pozor - tato finta znemožní normální chování prostředí slide, kdy
    % text, který se nevešel na slide je umístěn na další (nečíslovanou) stránku
    % a LaTeX nám o tom dá hlášku. Nicméně i ve zde uvedené úpravě jsme LaTeXem
    % v případě přetečení na tuto skutečnost upozorněni - ale může se to chovat
    % divně! Proto je lepší takovouto úpravu (vnoření do \colorbox{}{\parbox ...})
    % provést až v závěrečné fázi! přípravy dokumentu, kdy už máme vše v pořádku
    % rozmístěno. Odstranění této konstrukce dosáhneme jednoduše zakomentováním
    % následujících tří řádků - příkazu \hspace{-1.5cm} a příkazů \colorbox a
    % \parbox (a jejich ukončení těsně před \end{slide}).
    \hspace{-1.5cm} 
    \colorbox{white}{ 
    % Následující vnoření parboxu zajistí zalamování řádků v colorboxu - viz Boxy.
    \parbox{\textwidth}{ % Vzhledem k tomu, že \fboxsep není nula a že
                         % vnitřní parbox má již šířku textového těla,
                         % bude colorbox širší než šířka stránky a LaTeX
                         % dá varovnou hlášku. V podstatě to ale v tomto
                         % případě nevadí. 
    \vspace{1cm}
    \textbf{\colorbox{green}{What have been measured:}}
    \vspace{1cm}
    \begin{itemize}
    \itemsep 3mm
    \item
    \textcolor{red}{heat transfer from the cusp region of the plasma plume to the 
    cooper plate situated perpendicularly to the flow}
    \item
    \textcolor{red}{exit average enthalpy of argon (from voltage, electrical 
    current and increase of temperature of the cooling water)}
    \item
    \textcolor{red}{voltage as a function of time $\Rightarrow$ voltage 
    fluctuation spectra}
    \item
    \textcolor{red}{acoustical noise as a function of time $\Rightarrow$ 
    acoustical oscilations spectra}
    \item
    \textcolor{red}{light emission as a function of time by means of an photodiode 
    array $\Rightarrow$ light emission oscilation spectra}
    \end{itemize}
    } % konec parboxu
    } % konec colorboxu
    \end{slide}
    \begin{note}
    % Poznámka jedna k předešlému slidu.
    djl dsljk dsjksd sdfkjsdf sdjsd dskjsdf sdfkjsd sdfkj 
    djl dsljk dsjksd sdfkjsdf sdjsd dskjsdf sdfkjsd sdfkj 
    \end{note}
    \begin{note}
    % Poznámka dvě k předešlému slidu.
    djl dsljk dsjksd sdfkjsdf sdjsd dskjsdf sdfkjsd sdfkj 
    djl dsljk dsjksd sdfkjsdf sdjsd dskjsdf sdfkjsd sdfkj 
    \end{note}
    \end{document}

a jak to asi bude vypadat ...
Příklad - jak to vypadá


 Předchozí   Další   Nahoru   Obsah