Předchozí   Další   Dolů   Obsah 

B) Nastavení rozměrů textu a nastavení písma v textovém režimu

Rozměry a umístění hlavních částí na stránce mají na počátku defaultní hodnoty, závislé mimo jiné na velikosti stránky určené volitelným parametrem v příkazu \documentclass. Tyto rozměry je však možno v preambuli ještě ovlivnit. Jedná se hlavně o délkové registry

\textheight - výška textového těla (nemá se nastavovat mimo preambuli)
\textwidth - šířka textového těla (nemá se nastavovat mimo preambuli); \linewidth se vůbec nedá nastavit a je obecně něco jiného (šířka řádku se shoduje se šířkou textového těla jen v jednosloupcovém režimu)
\headsep - vzdálennost spodního okraje hlavičky (head) a horního okraje textového těla
\headheight - výška hlavičky
\topmarging - vzdálennost mezi horním okrajem hlavičky a vnitřním horním okrajem stránky
\footskip - vzdálennost spodního okraje paty (foot) a sp. okraje text. těla. Do paty se u některých stylu (např. article) umisťuje číslo stránky - číslo se tedy posune.
\oddsidemargin - vzdálennost mezi okrajem textového těla a vnitřním okrajem liché stránky po seříznutí
\evensidemargin - --||-- sudé --||--

U \oddsidemargin a \topmarging je použit výraz vnitřní okraj stránky po seříznutí. Má to tento význam - levý a horní okraj skutečné stránky jsou jakoby ustřiženy o 1 palec + \hoffset (nebo \voffset) - tím vzniká jakoby menší stránka (pokud je \hoffset nebo \voffset větší než minus jeden palec), na které se pohybujeme. \hoffset a \voffset se dá také nastavit v preambuli.

V případě volby oneside (která je implicitní u třídy article, report a slides) je uvedena vzdálennost stejná pro sudé i liché stránky a je určena parametrem \oddsidemarging.

Změnou \evensidemargin nebo \oddsidemargin dosáhneme posunu textu v horizontalním směru na stránce. Téhož dosáhneme změnou \hoffset. Podobně změnou \voffset dosáhneme pohybu textu ve vertikálním směru.

Pokud chceme ovlivnit řádkování celého dokumentu, můžeme tak učinit pomocí \renewcommand{\baselinestretch}{řádkování} v preambuli.
Vysvětlení:
\baselineskip - vzdálennost účaří - dá se ovlivnit změnou chování příkazu \baselinestretch, který způsobuje změnu řádkování násobením normální vzdálennosti určitým koeficientem. Uživatelsky se to dá zařídit pomocí příkazu renewcommand. Např. pro řádkování 1.5 napíšeme: \renewcommand{\baselinestretch}{1.5}. Řádkování se tím zvětší v celém dokumentu - i v matematice a tabulkách.

Hodnota délkového registru se nastaví např. takto: \textheight=20cm nebo \textheight 20cm (v obou případech tzv. TeX-ovský způsob naplnění).

Všechny tyto úpravy by se v preaumbuli měly zadávat až po všech příkazech \usepackage{}.

Další rozměry lze nastavovat i v textové části:

\parindent - velikost odstavcové zarážky (změna začíná platit od odstavce, v němž se specifikuje)
\leftskip - odstavec bude zleva začínat o \leftskip později (odstavec bude užší), podobně \rightskip; změna začíná platit pro odstavec, v němž je tento registr změněn a platí až do nové změny i v následujících odstavcích. Nefunguje, pokud je odstavec uzavřen do skupiny.
\parskip - znamená vzdálennost mezi odstavci běžného textu (meziodstavcová mezera)
\marginparsep - vzdálennost mezi okrajovou poznamkou a okrajem text. těla; změna začíná platit od odstavce, ve kterém je specifikována
\marginparwidth - šířka okrajové poznámky; změna začíná platit od odstavce, ve kterém je specifikována; pokud však není uvedeno na začátku odstavce, platí až od následujícího

V textové části lze měnit i \topmarging, \headheight, \headsep, \footskip, \oddsidemarging a \evensidemarging. Má to pak vliv na stránku, kde je to uvedeno a následující stránky. Nemá to však prakticky žádný význam - nejlépe je dát je (z důvodu přehlednosti) do preambule.

Nastavení písma:

Stupeň základního písma je 10 pt. Následující modifikátory ho pozmění následujícím způsobem:

předefinování velikosti písma:
\tiny (5pt), \scriptsize (7pt), \footnotesize (8pt), \small (9pt), \normalsize (10pt) large (12pt), \Large (14.4pt), \LARGE (17.28pt) \huge (20.74pt), \Huge (24.88pt)
Pro jinou základní velikost (specifikovanou v nepovinném parametru documentclass) zůstanou proporce zhruba zachovány (jsou to tedy multiplikátory).

Některé příkazy ovlivňující atributy písma (v nematematickém režimu):

\rmfamily nebo \textrm{} - antikva (nastavuje rodinu cmr)
\sffamily nebo \textsf{} - grotesk (nastavuje rodinu cmss)
\ttfamily nebo \texttt{} - strojopis (nastavuje rodinu cmtt)
\itshape nebo \textit{} - kurzíva
\slshape nebo \textsl{} - skloněné písmo
\scshape nebo \textsc{} - kapitálky
\mdseries nebo \textmd{} - netučné písmo
\bfseries nebo \textbf{} - tučné písmo
\upshape nebo \textup{} - vzpřímené písmo
\normalfont nebo \textnormal{} - implicitní font

cmr znamená Computer Modern Roman
cmss znamená Computer Modern Sans Serif
cmtt znamená Computer Modern Typewriter

Kromě již uvedených rodin jsou běžně dostupné i následující rodiny:

pcr - Adobe Courier
pbk - Adobe Bookman
phv - Adobe Helvetica
ppl - Adobe Palatino
ptm - Adobe Times

Na tyto rodiny se dá přepnout následující sekvencí dvou příkazů:
\fontfamily{rodina}
\selectfont

Pro vytisknutí fontu, který není reprezentován žádnou klávesou, lze použít příkaz \symbol{číslo}, kde číslo je pořadí fontu v tabulce fontů dané rodiny.

Je třeba psát např. \large\ttfamily a ne \ttfamily\large - příkaz pro nastavení velikosti (tedy stupně) písma totiž automaticky přepíná na antikvu.

zvýraznění textu: \emph{}

Akcenty: LaTeX umožňuje přidat ke znaku akcent bez nutnosti přepínat na jinou znakovou sadu:

\`{znak} - obrácená čárka nad znakem
\'{znak} - normální čárka nad znakem
\^{znak} - stříška nad znakem
\r{znak} - kroužek nad znakem
\"{znak} - dvě tečky nad znakem
\H{znak} - dvě čárky nad znakem
\~{znak} - vlnka nad znakem
\={znak} - horizontální čárka nad znakem
\b{znak} - horizontální čárka pod znakem
\.{znak} - tečka nad znakem
\u{znak} - kolébka nad znakem
\v{znak} - obrácená stříška (háček) nad znakem
\t{dva znaky} - oblouček nad dvěma znaky
\c{znak} - ocásek pod znakem
\d{znak} - tečka pod znakem

Znak nesmí být i nebo j s tečkou.


 Předchozí   Další   Nahoru   Obsah